Sdílení - vzkazy - výzvy




Zamyšlení

Jsem-li smuten, sám a sám,

k Marii se utíkám.

V jejím teplém náručí,

cítím se vždy v bezpečí.

Její tichá pokora

i mou pýchu udolá.

A ta láska, teplo domova,

do dalšího dne mi sílu dá.


Maják

Pán mi dává ruku svou,

ptá se, zda s ním půjdu tmou.

Zda mu svěřím život svůj,

protože je přítel můj.

Čeká na mou odpověď,

mám čas si ji rozmyslet.

Tak hledám v sobě odvahu,

abych nezůstal stát na prahu.

Chci mu svěřit život svůj,

on je totiž přítel můj.


Zrcadlo

Na silničním průtahu Jemnicí jsou ve dvou křižovatkách umístěna zrcadla. To první - hranaté je u Penáče a druhé – oválné u opravny zn. Husqarny. Možná by neškodilo přidat ještě třetí a to nahoře u Velké Brány. Už několikrát tam v minulosti řinčelo sklo a křivily se plechy aut. Vidět včas, co čeká řidiče za rohem může výrazně posílit bezpečnost provozu. Když se v takových exponovaných místech bez předchozího varování potkají dva „klaďáci“ či busy, není to ani pro jednoho nic příjemného a bez couvání se to většinou neobejde. Případná nehoda pak taková místa nadobro zablokuje a na řadu pak přijde aktivita všech složek záchranného systému a též zkouška trpělivosti všech účastníků nežádoucí události. Vzorné vybavení zrcadly na nepřehledných místech je v nedalekých Oponešicích a také v Budkově, kde se vyjíždí ke škole od zámku a kostela. Mě samotného tam kdysi za soumraku počastoval cyklista na neosvětleném kole slovy: „Kam čumíš...čtyři písmena“? Vidět dozadu umí někteří tvorové docela solidně, ale člověk k tomu potřebuje zpětné zrcátko a to zvláště, kdy jeho páteř nevykazuje dostatečnou otáčivost jak kdysi zamlada. Sledovat v zrcátku tzv. spěchálky, kteří se lepí člověku na kufr auta je důležité zvláště o prázdninách a v době dovolených. Čím více mají lidé času, tím obvykle rychleji chtějí být u cíle. Pak je lépe se nechat od nich co nejdříve předjet, aby taková situace nenastala na nejméně vhodném místě. Také adrenalin má na svědomí mnoho kolizí, kdy si občas někdo léčí své oslabené sebevědomí silným autem nebo se naopak chce v tříválcové Fábii vyrovnat vytuněným Bavorákům. Některé nervní situace mají také na svědomí spolujezdci, kteří komentují výkony umělce za volantem - buď ho hecují, aby přidal a nebo věčně přibržďují. Takový chudák aby pak jel „padesátkou“ za fůrou slámy - ta naštěstí nepáchne – dokud náklad před ním někam neodbočí. A tak díky za vynález zrcadla z šestého století před Kristem i za současné palubní kamery, které nám umožňují vidět zpět a tak se dobře orientovat ve všech možných situacích.

Známou kapitolu již tak rušného provozu na našich silnicích tvoří motorkáři, ale o nich jsem se zmiňoval již v některém z minulých článků. Pro opakování dodávám: V létě velký pozor na ně! Jsou rychlí a v zatáčkách jim někdy nestačí ani jejich vlastní jízdní pruh. Také dokáží při předjíždění vyvolat dojem, že vás přelétá nízko letoucí tryskáč. Rád bych ještě probral cyklisty. Jejich jednostopá trasa není bez občasných úchylek od krajnice do středu vozovky. Vyhýbejte se jim proto raději velkým obloukem. Taky pozor na jejich brzdnou dráhu – je výrazně delší než u auta. Stačí před nimi náhle zabrzdit a při cestě z kopce je můžeme mít snadno na střeše. Už končím, ale nemohu nezmínit, že na silnicích lze nově potkat i elektrické koloběžky. Podle mého by měli povinně nosit nejen přilbu, ale i oranžovou vestu. Navíc nemají ani osvětlení a tak za šera jsou velmi špatně viditelní a co je nejzáludnější nejsou vůbec slyšet. Navíc jsou doma jak na chodníku, tak i na vozovce a využívání obojího na střídačku jim nedělá vůbec žádné potíže. Závěrem dodávám, že pro všechny na silnici by měla stále platit jedna zásada: Vidět a být viděn a též slyšet a být slyšen. /Klakson není jen na parádu./ Omlouvám se za tyto nevyžádané rady, ale podlehl jsem tzv. nemoci z povolání - kázat tentokrát všem, co něco řídí. Pokročme proto dále v návaznosti na téma zrcadlo.

Vidět zpět platí totiž nejen pro účastníky silničního provozu, ale vztahuje se na každého z nás. Samotný život je totiž cestou, kterou vyznačil sám Původce našeho žití a definováním Desatera se pokusil nabídnout lidstvu pravidla pro bezpečné soužití všech kteří byli, jsou a budou a to bez rozdílu pohlaví i vzdělání, jazyka a národnosti. Zároveň se postaral i o to, aby co bylo a nemělo být či naopak, se dalo vyřešit po dobrém a bez asistence složek IZS. Chybné slovo je totiž na jazyku hned a těžko se bere zpět, špatná rozhodnutí se dějí i při dobré vůli na obou stranách. Naštěstí se dají změnit, vždyť neomylný je jenom Bůh a proto na věky trvá jen, co je Boží. Nikdo totiž není bez chyby to potvrzuje i sama Bible, že i spravedlivý 7x denně zhřeší. Putování časem se bez určité míry tolerance a kajícnosti nedá proto zvládat ani mezi nejbližšími v rodině, se sousedy či na pracovišti. Ten, kdo je pravdivě kritický k sobě a nepotřebuje si dokazovat, že je lepší než ostatní, ten se umí snadněji vyrovnat s rozdíly v názorech i jednání svých bližních. Naopak, kdo založil svou spokojenost na uplatňování absolutních nároků na druhé, ten nebude nikdy tvůrcem pokojného soužití, ale spíše producentem věčné nespokojenosti a následného soužení. Sebereflexe je proto velmi významných nahlížením do zpětného zrcátka našich myšlenek, slov a skutků, abychom chránili sebe i druhé před různými úlety bez patřičné korekce a následné obnovy díla lásky, radosti a pokoje.

o. Josef



 
                                                       
                                            Víra

Bůh je moje skála pevná,

pozvedá mne vždycky ze dna.

Nenechá mne utonout,

když se na mne řítí proud.

U něj najdu jistotu,

řeknu „ano“ životu.

Bez Boha se žíti nedá,

člověk stále něco hledá.

Když však Boha nalezne,

má dost síly změnit svět.


Pozdravení


Dobré ráno, milý Bože,

sluníčko už vstalo z lože

a ptáčci pějí za oknem,

že tu máme nový den.

Dříve než do něj vykročím,

rád se k Tobě pomodlím.

Pojď ten den strávit se mnou,

buď pro mne skálou pevnou.

Pomáhej mi dobro konat,

co je špatné napravovat.

Abych si pak večer mohl říct,

že jsem nebi zase o kousek blíž.


Noc kostelů 7- 8/20

Letošní ročník Noci kostelů proběhl u nás v Jemnici v pátek 12. června. První setkání bylo v Podolí u sv. Jakuba Staršího tradičně již v 18,00 hodin. Obvykle se bohoslužby aktivně účastní více dětí, ale tentokrát tam došla jen Maruška s Lukášem. Další program se konal u sv. Stanislava a měla ho v režii JeFam, což je zkratka Jemnické farní mládeže. Nutno však v této souvislosti dodat, že nám „mládežníci“ již poněkud povyrostli, založili rodiny a tak omladili a rozmnožili své řady o vlastní ratolesti. Jejich pěvecké výkony se dobře poslouchají a tak večerní hodinka rychle uběhne. Třetí setkání se konalo v kostelíku sv.Víta a bylo ohlášeno stříbrným hlasem zvonku v Sanktusní věžičce nad presbytářem. Zpívané nešpory, doprovázené kytarou a bubínky páteční noc spíše otevřely než ukončily. Atmosféra setkání při meditaci nad Starozákonními žalmy a úryvkem z Evangelia byla umocněna mihotavým světlem rozžatých svící. Těm, kteří na setkání došli o hodinu později, tzv. na ámen – což je obvykle poslední slovo na konci modlitby, to plánovaný program nezměnilo, spíš naopak. Umožnilo jim to besedovat před sousední kaplí sv. Anny až do dvaceti tří hodin. Večer byl velmi příjemný - doslova májový. Ti, kterým takto načatý večer byl přesto ještě krátký, přešli na virtuální návštěvy kostelů dle programu televizních přenosů. Nejvíce zaujalo vysílání z plzeňské katedrály, které probíhalo formou otevřené diskuze na různá provokativní témata. Zarouškované tváře některých návštěvníků, navíc vybavené fotoaparáty, vyvolávaly i otázku, zda inventáře našich kostelů včetně vzácných památek, pořizovanou dokumentací neobohatí též katalog případných zájemců o jejich osobní vlastnictví. Takové zachtěné obdivovatele starožitností všechny tři jemnické kostely v nedávné minulosti již zažily. Ze sv. Jakuba byla v roce 1976 odcizena gotické Madona, od sv. Stanislava zabloudilo do něčí soukromé sbírky z betléma několik oveček a také zmizela křestní konvička s táckem ze zákristie. Nejhůře dopadl kostelík sv. Víta. Ten byl ještě před „Sametem“ „probrán“ velmi důkladně; něco se sice pak našlo, ale seznam památek není úplný dodnes.

Kromě Noci kostelů existuje ještě Noc Nikodémova. Letos připadá na pátek 28.srpna a bude probíhat od 21,00 do 22,00 ve farním chrámu sv. Stanislava na náměstí.

Obsahem této noci je možnost osobního setkání s Kristem v maximální anonymitě. Tuto biblickou událost popisuje sv. Jan ve třetí kapitole hned od prvního až do dvacátého prvního verše: Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním." Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."

Podrobné informace o tomto projektu si můžete „vyguglit“ pod názvem Nikodémova noc. Setkání probíhá jen v orientačně osvětleném kostele s možností adorace Nejsvětější svátosti oltářní. Koná se v tichosti s občasným zpěvem kánonů z Taizé. Po celou hodinu je k dispozici kněz pro rozhovor nebo svátost smíření. Náš brněnský otec biskup Vojtěch k této možnosti setkat se s Ježíšem v nočním tichu, spoře osvětleného kostela píše:

Milé sestry a bratři, ve shonu naší doby jsme ohroženi neschopností se zastavit a z určitého odstupu se podívat na důležité věci našeho života. Být stále "v pohotovosti" je pro nás však náročné a vede k únavě, vyčerpanosti a tendenci řešit (až příliš rychle a bez zakotvenosti v příběhu celého života) jen to, co je bezprostředně a neodkladně nutné. Toužíme si odpočinout, odreagovat se, zabavit se něčím jiným. A tak – v lepším případě – bezmyšlenkovitě zapínáme televizi, procházíme zajímavosti na internetu, listujeme v časopisech... Přemýšlení o základních a hlubších věcech svého života i života blízkých odkládáme na později a později, až do neurčité budoucnosti. Zároveň v nás roste nejistota a strach, že se k těmto důležitým věcem svého života už nikdy nedostaneme a nebudeme o nich moci s nikým promluvit a že tíha tohoto břemene bude stále narůstat. V tomto stádiu vyzařujeme do našeho okolí nervozitu, jež se po čase mění v uzavřenost do sebe nebo k útěku ke vší možné i nemožné činnosti, kterou si dokazujeme, že žijeme. Před dvěma tisíci lety prožíval nevyřešené věci svého života i jeden vzdělaný a vysoce postavený muž jménem Nikodém. Na to, co jej trápilo a na co hledal odpovědi, potřeboval někoho, komu by mohl důvěřovat a také tmu noci, aby každý neviděl kam a za kým jde. Pro Nikodémy dnešních časů (a není jich málo) je nabízeno setkání s týmž Ježíšem. A tak vás vybízím k modlitbám a podle možností i k postům za Nikodémy dnešních dnů a stejně tak i za ty, kteří pro ně budou na místě Ježíše Nazaretského. Také děkuji otcům pallotinům za iniciativu Nikodémovy noci. Všem, kteří ji budou uskutečňovat, ze srdce žehnám.

Rád se připojuji k tomu přání o. biskupa Vojtěcha a na prahu velkých prázdnin přeji všem, velkým i malým, aby si v návaznosti na koronavirovou krizi našli čas i na vážné otázky a neúnavně na ně hledali solidní odpověď. Nikodémova noc takovou možnost nabízí.

o. Josef



Svatovítská pouť 6-20

Měsíc červen, na jehož počátku najdete ve svých poštovních schránkách aktuální vydání Jemnických listů, je bohatý na mnoho liturgických akcí. Hned 1/6 je památka Panny Marie, Matky církve a po čtvrtečním svátku Ježíše Krista – 4/6 proběhne v naší farnosti Noc kostelů. Na to již v sobotu dopoledne 6/6 uklidí svoje hříšné dušičky, popř. za asistence svých rodičů vyleští své svatozáře žáci třetího ročníku ZŠ, kteří se letos připravují na první svaté přijímání. Tuto událost oslavíme s prvokomunikanty hned v neděli 7/6 o Slavnosti Nejsvětější Trojice. Na ni navazuje Božítělové procesí u sv. Víta, konané ve čtvrtek 11/6 a v pátek 19/6 se sejdeme ve farním kostele sv. Stanislava k adoraci NSO u příležitosti oslavy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Na neděli 21/6 se překládá z 15/6 Svatovítská poutní slavnost s obvyklými časy bohoslužeb konaných v kostelíku sv. Víta v 8,00 a 10,00. V závěru měsíce nás pak ještě čeká památka černých patronů počasí sv. Jana a Pavla v nedalekých Oponešicích a oslava sv. Jana Křtitele, která proběhne v sousedních Menharticích. Lokální svátkování pak završuje diecézní oslava apoštolů univerzální církve sv. Petra a Pavla v Brně. Podrobný rozpis všech uvedených bohoslužeb bude na webových stránkách farnosti a na vývěskách. Jedna z nich se nově nachází proti staré poště - v řadě společně s ostatními. Nutno však poznamenat, že tento rozpis píši 15.5., a ledacos se může ještě změnit. Proto nově aktualizovaná data a časy najdete vždy na farních stránkách: www.farnostjemnice.cz ,kde se informace týdně doplňují.

Na první pohled by se z tohoto kalendářního rozpisu mohlo zdát, že vše je jako dříve, ale není tomu tak. Máme za sebou první vlnu epidemie Covid-19, která zatím v naší zemi po sobě nezanechala takovou spoušť jako v některých jiných státech na východ či na západ od nás. Vděčíme za to jistě i snahám naší vlády dát na první místo péči o všechny obyvatele naší vlasti i na úkor následných dopadů na ekonomiku země. Tam, kde se hrozba epidemie nebrala vážně a nepopulární omezení se nenastartovala v dostatečné míře, počty nakažených i obětí enormně narostly. Papež František včera na svátek sv. Matěje, patrona nad černým kašlem a jinými nemocemi nás vyzval k péči o osud všeho lidstva i celé planety. On, neúnavný optimista, nás kněze nebádál, abychom nebyli „proroky zkázy“, nyní sám napsal:


Chybovali jsme v péči o zemi, o náš domov-zahradu, a v péči o svoje bratry. Hřešili jsme proti zemi, proti svému bližnímu a nakonec proti Stvořiteli, dobrému Otci, který pečuje o každého a chce, abychom žili pohromadě ve společenství a prosperitě. A reaguje Země? Jedno španělské přísloví říká: „Bůh odpouští stále, lidé někdy, příroda nikdy.“ Země neodpouští. Pokud jsme uškodili Zemi, bude odpověď velice ošklivá.

»Pod ochranu Tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko«.

V nynější dramatické situaci, obtížené utrpeními a úzkostmi, jež dopadly na celý svět, utíkáme se k Tobě, Matko Boží a Matko naše, a hledáme útočiště pod Tvou ochranou.

Panno Maria, obrať k nám své milosrdné oči v této koronavirové pandemii, potěš malomyslné a ty, kdo oplakávají svoje drahé zesnulé, pohřbené někdy způsobem, který zanechává rány v duši. Buď oporou těm, kdo mají úzkost o nemocné, jimž nemohou být kvůli nákaze nablízku. Vlej důvěru tomu, kdo se trápí nejistou budoucností a důsledky na poli ekonomiky a práce.

Matko Boží a Matko naše, pros za nás Boha, milosrdného Otce, aby tato tvrdá zkouška skončila a vrátil se obzor naděje a pokoje. Jako v Káni se přimluv u svého božského Syna, aby potěšil rodiny nemocných a obětí a otevřel jejich srdce důvěře.

Ochraňuj lékaře, ošetřovatele, zdravotnický personál, dobrovolníky, kteří jsou v tomto kritickém  období v první linii a dávají svůj život v nebezpečí, aby zachraňovali životy druhých. Provázej jejich hrdinskou námahu a daruj jim sílu, dobrotu a zdraví.

Buď po boku těm, kdo dnem i nocí asistují nemocným a kněžím, kteří se snaží s pastoračním vypětím a evangelním nasazením pomáhat a podporovat všechny.

Svatá Panno, osvěť mysli mužů i žen vědy, aby našli správná řešení přemáhající tento virus.

Pomáhej představitelům národů, ať jednají moudře, pečlivě a velkodušně, pomáhají těm, kterým se nedostává nezbytných prostředků k životu, a prozíravě a v duchu solidarity plánují sociální a ekonomická řešení.

Nejsvětější Maria, pohni svědomími, aby obrovské částky, vynakládané na zbrojení a zdokonalování zbraní, byly namísto toho určeny na podporu bádání s cílem předcházet podobným katastrofám v budoucnosti.

Milovaná Matko, dej, aby se ve světě rozrůstal smysl pro přináležitost k velké rodině a vědomí, že jsme všichni spojeni, abychom v bratrském a solidárním duchu přicházeli na pomoc tolikeré nouzi a bídě. Upevňuj ve víře, vytrvalost ve službě a stálost v modlitbě.

Maria, Těšitelko zarmoucených, obejmi všechny svoje sužované děti a dosáhni toho, aby nás Bůh svojí mocnou rukou vysvobodil z této hrozné epidemie a mohl tak být obnoven klidný život ve svém normálním běhu.

Svěřujeme se Tobě, která záříš na naší cestě jako znamení spásy a naděje, ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria. Amen.“

Co k tomu dodat? Celosvětová statistika uvádí, že za poslední čtyři měsíce t.r. zemřelo hladem 3 700 000 miliony lidí, což je dvanáctkrát více než za stejné období v souvislosti s koronavirem. Proto je třeba připomenout, že pandemii hladu předchází pandemie egoismu a lhostejnosti, souhrnně řečeno pandemie absence lásky. Bez lásky bude lidstvo i svět trpět ve všem možných vztazích - od dětí počínaje a nemocnými a starými lidmi konče. „Utrpení“ se v důsledku nenasytnosti mocných nevyhne ani hynoucí zemi. Současnou epidemií příroda zapíná poplašný alarm, abychom nemysleli jen na své zisky, ale, jak říká papež František, i na to „Jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás, našim dorůstajícím dětem?“

Těšme se z daru života a děkujme za to, co nám v přemíře naše překrásná planeta Země nabízí, ale užívejme svěřených pozemských dober s mírou a zodpovědně. Jen tak na nás budou v dobrém vzpomínat a přát nám nebeskou blaženost i ti, kterým klíče od domova, hesla k počítačům, mobilům a kódy bankovních účtů nakonec chtě, nechtě předáme.

o. Josef






Velikonoce v karanténě 2020

V důsledku koronavirové epidemie či pandemie se od konce první třetiny března jakoby zastavil čas. Dle rozhodnutí vády došlo k zásadnímu omezení občanů ve veřejném životě a hned na to následovala výzva biskupů k slavení veškerých bohoslužeb bez účasti věřících včetně setkávání na farách. My, pastýři, jsme tak v kostelích osiřeli a naše ovečky se musely spokojit s televizními přenosy bohoslužeb dle jiného rozvrhu hodin a bez setkávání – jak byli zvyklí mezi sebou. Takový zásadní krok a též i jiný časový rozpis slavení Velikonočních svátků se samozřejmě neobešel bez určitého tápání. Nicméně na pomoc přišla nastupující mladá školní mládež. Nadšení ajťáci se nedali zahanbit a svým rodičům i prarodičům udělali tzv. pomyšlení. Posloužili jim svými vědomostmi. Díky zručnému ovládání mobilů, tabletů a počítačů s on-line televizními nebo počítačovými programy jim zpřístupnili bohoslužby z pohodlí domovů.

Nečekaná změna však přišla - jak se říká ze dne na den a my jsme proto nemohli předem domluvit nějakou koncepci pro následující karanténní řešení. / Nedělní instruktáž při bohoslužbách by mohla vše usnadnit a při organizaci zásadních změn přispět k lepšímu uspořádání toho, co bylo třeba připravit ( např. nákup textilu či gumiček pro šití roušek, předání kontaktů pro lepší propojení spolupracovníků apod.) Po boji je však každý generál a na zhodnocení prvních kroků a rozhodnutí vlády při řešení koronavirové krize Covid-19 bude příležitostí jistě dost.


Ale vraťme se k svátkům Kristova života, smrti a vzkříšení.

Do bezprostřední přípravy na Velikonoce v druhé polovině postní doby po vyhlášení nouzového stavu jsme vstoupili Květnou nedělí. Kostel byl sice prázdný, ale již dříve připravené ratolesti kočiček byly požehnány a dány do předsíně chrámu k rozebrání.

Nutno podotknout, že jich moc neubývalo, protože ukáznění farníci ze svých domovů takřka nevycházeli. Vzali všechny výzvy vážně, aby tak minimalizovali možná rizika kontaminace. Rád bych v této souvislosti poznamenal, že dosavadní čas všech našich snah o izolaci před agresivním virem lze označit spíše jako nácvik. Skutečná bitva nás nejspíše ještě čeká - kéž bych se mýlil. Denně se modlím za Boží pomoc a též vzývám naše svaté přímluvce v nebi, aby epidemie v naší zemi proběhla bez tragických následků. Ne tak, jak se o tom denně dovídáme z televizních zpráv takřka z celého světa.


Velikonoční triduum začíná na Zelený čtvrtek památkou Ustanovení kněžského poslání a slavením Poslední večeře. Tato je vždy spojena se žehnáním Svatých olejů pro udělování svátosti křtu, svátosti nemocných a také s obnovou kněžských slibů, což se děje při dopoledním setkání s naším biskupem Vojtěchem v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla. To však letos nebylo možné společně vykonat. Každý kněz tak učinil tuto obnovu sám. Věřící však mohli obě liturgie sledovat přes média a také si připomenout událost Prvního svatého přijímání. Někdo má na tuto slavnost památku s datem konání a též albem fotografií – jak ročníkovým ze třetí třídy, tak i s členy rodiny a příbuznými.

V centru obřadů Velkého pátku je uctívání Svatého kříže a Velké přímluvy: za Církev, papeže, služebníky církve a všechny věřící, za katechumeny, jednotu křesťanů, za Židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty kdo v Boha nevěří vůbec, za politiky a státníky, za ty, kteří trpí a letos aktuálně ještě za postižené koronavirem a za ty, kteří o ně pečují.

Bílá sobota končí západem slunce a přechází do Vigílie ze Slavnosti Kristova vzkříšení. Obřady začínají žehnáním Paškální svíce jako symbolu Krista. On přišel, aby do všech našich temnot vnesl světlo víry, naděje a lásky. Druhou částí liturgie je četba Bible, kde se probírají tzv. Dějiny spásy, což znamená všechny Boží skutky ve vztahu ke světu, lidstvu, každému člověku a věčnosti. Slavení velikonoční vigílie pokračuje obnovou křestních slibů všech věřících s rozžatými svícemi. Zde si v každé rodině mohli pokřtění připomenout svůj křest a poděkovat za toto probuzení k věčnému životu. Slavení Eucharistie bylo bez přijetí svátosti oltářní - jen v duchovní podobě.

Neděle vzkříšení – Hod Boží velikonoční - pak vrcholí slavnostním Aleluja - chválou Boha za jeho Syna Ježíše Krista. Velikonoční čas má však i svou folklórní formu a ta se děje na Červené pondělí. Mrskut s pomláskou a chození s tatarem, jak je žíla nazývána na Valašsku, má za cíl, aby všechny dcery Evina rodu byly opět po zimním čase ve formě a náležitě dbaly o Adamovy potomky – vždyť stále platí, že láska prochází i žaludkem.

Konec Velikonočního oktávu jsme si zvykli slavit při plesání v kulturním domě. Toto milé setkání spojené s oslavou sv. Stanislava, hlavního patrona naší farnosti, jsme letos museli v důsledku koronavirové krize odložit. Doufám však, že nastalou krizi společnými silami přečkáme a že se opět všichni sejdeme v lepších časech.

Doba velikonoční trvá padesát dní a je dovršena Slavností Ducha Svatého. To vše bude pokračovat již v měsíci máji, měsíci Panny Marie. Májové pobožnosti si mohou děti užívat doma a Královně všech svatých připravit básně, zpívat písně a modlit se litanie. Ona je také vzývána jako Uzdravení nemocných a Těšitelka zarmoucených. Lurdské Ave tak může zaznívat každý den. Liturgický kalendář se všemi slavnostmi, svátky a svatými je nevyčerpatelným zdrojem inspirací ke svátečnímu prožívání každého dne. Nehrozí tak velkým ani malým žádná nuda.

Sledujete, prosím, naše farní stránky a zapojte se do výměny zkušeností a vzkazů na www.farnostjemnice.cz - popř. volejte 604 723 830.

Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se snaží být lidmi dobré vůle a nabízejí pomoc potřebným. Starosti nemůžeme nechat jenom na vládě, lékařích a sestrách, hasičích, policii či starostovi a jeho týmu.

Přeji Vám k tomu dostatek síly a odvahy, naděje i víry, vstřícnosti a lásky.

o. Josef




F.M.Dostojevskij:  "Krása spasí svět".  Citát z jeho románu Idiot 1866
Krása díla Boha - Stvořitele,
krása Krista - Vykupitele,
krása Ducha - Posvětitele
Vrcholem krásy člověka je láska a svatost.


Anděl Páně duben 2020

Anděl Páně I. a II. není jen kouzelná vánoční pohádka pro dospělé a děti. Jedná se i o modlitbu, která má svou historii a ta sahá ještě před Ježíšovo narození. Co bychom o této nevšední události měli všichni vědět?

Každou neděli v poledne se na věži jemnického kostela sv. Stanislava rozezní zvon nesoucí jméno svatého Víta. Na rozdíl od vyzvánění, kterým se připomíná začátek bohoslužeb, významné slavnosti města, záležitosti naší vlasti či světa, úmrtí člověka nebo začátek svatební cesty právě oddaného páru, jde o výzvu k zpřítomnění události VTĚLENÍ. V starobylé modlitbě Anděl Páně se připomínají tři na sebe navazující kroky. Tím prvním je setkání v galilejském městečku Nazaretě, které se stalo devět měsíců před naším letopočtem. Tehdy Archanděl Gabriel zjevil nazaretské dívce Miriam vyvolení k Božímu mateřství. Druhý krok značí, že oslovená panna vyjádřila svůj souhlas s tímto posláním slovy: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“ a počala tak Ježíše. Nakonec se SLOVO stává tělem a Duch Svatý vše pečetí. Od té doby se toto schéma může realizovat v každém, kdo zaujme k Bohu Mariin postoj a podle jejího příkladu umožňuje Duchu Svatému vtělování Božího slova do každodenního života.

Zvěstování, přijetí a vtělení Božího slova, které obsahuje modlitba Anděl Páně, by mělo posvěcovat každé nedělní setkání rodiny u svátečního stolu a stát se stříbrnou nitkou i následných všedních dnů.

K udržování živého spojení s Božím působením a spolupráci s jeho Slovem nám v letošním roce připomíná i výzva Svatého otce, papeže Františka.

Svatý otec ustanovil dne 30. září 2019 svým apoštolským listem Aperuit illis třetí neděli v liturgickém mezidobí jako neděli Božího slova.

Tento den, „věnovaný Božímu slovu umožní církvi, aby prožila setkání se zmrtvýchvstalým Kristem, který i nám otevírá pokladnici svého slova, abychom ve světě mohli zvěstovat jeho nevyčerpatelné bohatství“ (čl. 2).


/ České katolické biblické dílo připravilo na svých internetových stránkách ( www.biblickedilo.cz) konkrétní návrhy, jakým způsobem by se mohlo slavení této neděle uskutečňovat a nabízí rovněž metodickou pomoc všem, kdo o ni požádají. Zde je dobře si povšimnout skutečnosti, že Konference biskupů Slovenska vyhlásila dokonce celý rok 2020 jako Rok Božího slova od první adventní neděle 2019. /


Součástí proklamovaného slavení neděle Božího slova byla intronizace Evangeliáře a předávání výtisků Písma svatého.

Bibli předává kněz se slovy: Přijmi Písmo svaté. Čti, hlásej a žij Boží slovo s radostí. Místo této formulace lze využít text z Uvedení do křesťanského života čl.89 str. 37: “Dáváme vám Písmo svaté a přejeme vám, abyste v něm vždycky našel/našla/ světlo a útěchu. Nebo jinou verzi z 15. katecheze: „……….. přijmi zaslíbená daná tvým praotcům, přijmi je splněná v našem Pánu Ježíši. Ať tě toto SLOVO, tebou přijaté, přivede do života.

Papež František opakovaně vyzývá, aby Bible patřila k naší trvalé výbavě. Může ji sice dnes zastoupit mobil v kapse nebo počítač v pracovně, ale tištěný text je nenahraditelný a lépe uchopitelný. Důležitost Písma sv. pro jednotlivce i každé společenství zdůraznil jeden z koncilních otců slovy: „Obnova církve nastane, až se Bible stane modlitební knihou všech křesťanů.“

Prorok Izaiáš přirovnává působení Božího slova k nepostradatelnému dešti:

Toto praví Hospodin: „Jako déšť a sníh padá z nebe a nevrací se tam, ale svlažuje zem a působí, že může rodit a rašit, ona pak obdařuje semenem rozsévače a chlebem toho, kdo jí, tak se stane s mým slovem, které vyjde z mých úst: nevrátí se ke mně bez účinku, ale vše, co jsem chtěl, vykoná a zdaří se mu, k čemu jsem ho poslal.“ Iz 55,10-11


Svatý biskup a mučedník Cyprián slavnostně prohlašuje: (Cap. 1-3: CSEL 3, 267-268)


Přikázání evangelia nejsou nic jiného, bratři nejmilejší, než božské učení, základy budování naděje, opěry zpevňující víru, pokrmy posilující srdce, kormidla udržující směr, prostředky k získání spásy. Tím, že na zemi poučují učenlivou mysl věřících, přivádějí je do nebeského království“.


II. Vatikánský koncil ve věroučné konstituci Dei verbum v závěrečném čl. 26 vyzývá: Tak tedy čtením a studiem posvátných knih“ ať se šíří slovo Páně a ať je přijímáno s úctou“ ( 2 Sol 3,1) a poklad zjevení svěřený církvi ať stále více naplňuje lidská srdce. Jako z vytrvalé účasti na eucharistickém tajemství vzrůstá život církve, tak smíme doufat v nový podnět pro duchovní život ze zvýšené úcty k Božímu slovu, které „trvá na věky.“( Iz 40,8; srov. Petr 1,23-25).


Bible dokázala proměnit životy milionů lidí. Příkladem mohou být i velikáni jako sv. František z Assisi nebo Matka Tereza, kterým se v srdci rezonovaly nějaké biblické verše a staly se jim kompasem v jejich dalším životě„. Jan Heller


Dějiny spásy vypovídají o skutcích Trojjediného Boha – Otce, Syna a Ducha Svatého. Tyto události předcházely spisům Starého i Nového zákona a evokovaly tradici s prvotní liturgii, modlitbami a zpěvy. To vše se stalo podkladem pro inspirované texty Bible.

Proto křesťanské shromáždění je vždy místem, kde zkušenosti každého přítomného jsou proklamací Písma svatého potvrzovány nebo naopak zpochybňovány.

Svatý Pavel vzkazuje soluňským křesťanům: “ Bůh vás prostřednictvím /našeho/ kázání evangelia povolal k tomu, abyste dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.“

2 Sol 2,14


Svatý otec, papež František píše: „Chci se vám svěřit, jak čtu svou starou Bibli. Často ji vezmu, přečtu kousek, pak ji odložím a nechávám Ježíše, aby se na mě díval. Nejsem to já, kdo se dívá na něho, on se dívá na mě: Bůh je skutečně tam, je přítomný. Tak se jím nechávám pozorovat a cítím – a není to sentimentální – vnímám v hloubce, co mi Pán říká.“ „Někdy nemluví. A tedy necítím nic, jen prázdno, prázdno, prázdno… Avšak trpělivě tam zůstávám a takto ho očekávám, četbou a modlitbou. Někdy dokonce při modlitbě usnu, ale to nevadí: Jsem jako syn v blízkosti svého otce, a to je to, na čem záleží. Chcete mi udělat radost? Čtěte Bibli.“

Bibli nazýváme Knihou knih a někteří muslimové označují židy a křesťany: “ Lid Knihy.“ Bude dobře, když tuto sbírku historie lidstva, mravní výchovy, vzdělání a poezie bude každý mít ve své výbavě tak jako autoatlas nebo lékárničku.

o. Josef



Bože, vyznáváme, že se tvé Slovo stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn, náš Vykupitel, se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej, ať i my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

                            

Ze zápisu výpovědí svaté Marie Magdalény de‘ Pazzi 25.5.2020 Liturgie hodin

Přijď, Duchu Svatý

Ano, podivuhodné jsi, Slovo, ve Svatém Duchu. Vždyť působíš, že Duch Svatý tě zasévá do duše, takže se duše spojuje s Bohem, Boha přijímá, poznává ho a v ničem kromě něho nenachází nasycení.
A Duch Svatý přichází do duše s pečetí Slova, s pečetí krve obětovaného Beránka, ba tato krev jej dokonce má k tomu, aby přišel, přestože Duch sám vane a žádá si přijít.

Tento vanoucí Duch je v sobě bytím Otcovým a bytím Slova a vychází z bytnosti Otcovy a lásky Slova a vstupuje do duše jako tryskající pramen a ta se do něho noří. Jako když vyvěrají dvě řeky a slévají se, takže menší ztrácí své jméno a přijímá jméno té větší, právě tak působí tento božský Duch vstupující do duše, aby se s ní spojil. Nezbývá, než aby duše, která je přece menší, ztratila své jméno a přenechala je Duchu; učiní to, jestliže se mu natolik otevře, že s ním splyne v jedno.
     A tento Duch, rozdavatel bohatství uloženého v srdci Otcově a strážce úradků vytvářejících se mezi Otcem a Synem, proniká do duše s takovou jemností, že nebývá ani pozorován a že jen málo lidí rozezná jeho skutečnou velikost.
     Mocně i lehce proudí Duch do všech míst, která jsou hotova a připravena jej přijmout. Každé ucho rozeznívá svým opětovným slovem i svým nejhlubším mlčením. Nehybný i sám pohyb, příbojem lásky všecko proniká.
     Nezůstáváš stát, Svatý Duchu, v nehybnosti Otcově ani ve Slově, a přece jsi ustavičně v Otci i ve Slově i v sobě samém, jakož i v každém dobrém duchu a ve všem stvoření. Stvoření tě potřebuje pro krev, kterou prolil jednorozený Boží Syn, Boží Slovo, které se z nesmírné lásky samo učinilo svému stvoření nepostradatelným. Ty spočíváš na každém stvoření, které se spravuje tak, aby skrze účastenství na tvých darech dosáhlo v čistotě skutečné podobnosti s tebou. Spočíváš na těch, kteří byli skropeni krví Beránkovou, nechávají v sobě Boží Slovo působit a připravují ti v sobě důstojný příbytek.
     Přijď, Duchu Svatý! Ať přijde sjednocení s Otcem a láska Syna-Slova. Ty Duchu pravdy, jsi odměna svatých, jsi občerstvení duší a světlo těch, kdo jsou v temnotách, tys bohatství všech chudobných, poklad milujících, nasycení hladových, útěcha všech, kdo jsou mimo domov. Jsi to právě ty, v němž jsou obsaženy všechny poklady.1
     Přijď ty, který jsi sestoupil na Marii a způsobil, že Slovo se stalo tělem, a svou milostí v nás učiň to, cos v Marii učinil skrze milost a přirozenost!
     Přijď ty, který živíš každou čistou myšlenku, přijď, prameni veškeré dobroty a koruno veškeré čistoty!
     Přijď, Duchu Svatý, a znič v nás všechno, co nám brání, abychom se nestrávili v tobě.
     1 srov. Kol 2, 3


List Svatého otce všem věřícím k měsíci květnu 25.4.2020

Vatikán. Dnes byl zveřejněn list, který Svatý otec adresoval všem věřícím k blížícímu se měsíci mariánské úcty a ve kterém vybízí ke společné i individuální modlitbě růžence. Součástí listu jsou také dvě modlitby, jimiž se papež obrací k Matce Boží a vybízí věřící, aby se je během tohoto měsíce vždy na závěr soukromé či společné modlitby růžence modlili spolu s ním.

 

List Svatého otce všem věřícím k měsíci květnu 2020

Drazí bratři a sestry, blíží se měsíc květen, ve kterém Boží lid intenzivněji vyjadřuje svoji lásku a úctu k Panně Marii. Je tradice modlit se v tomto měsíci růženec doma, v rodině. Pandemické restrikce nás „přinutily“ docenit tuto domácí dimenzi také z duchovního hlediska.

Proto mne napadlo vybídnout v měsíci máj všechny ke znovu objevení krásy domácí modlitby růžence. Je možné činit tak společně anebo individuálně. Vyberte si podle situace a doceňte obě možnosti. V každém případě k tomu však poslouží jedno tajemství: jednoduchost; je snadné nalézt i na internetu vhodné návody, kterých se držet.

Kromě toho vám nabízím texty dvou modliteb k Madoně, které můžete recitovat na závěr růžence, jak to budu v tomto měsíci činit i já, duchovně spojen s vámi. Obě připojuji k tomuto listu, aby byly všem k dispozici.

Drazí bratři a sestry, kontemplace Kristovy tváře srdcem naší Matky, Marie, nás ještě více sjednotí jako duchovní rodinu a pomůže nám překonat tuto zkoušku. Budu se modlit spolu s vámi, zvláště za nejvíce trpící, a vy se, prosím, modlete za mne. Děkuji vám a ze srdce žehnám.

V Římě u sv. Jana na Lateránu, 25. dubna 2020, na svátek sv. Marka evangelisty.

 

První modlitba

Maria,

Ty záříš vždycky na naší cestě

jako znamení spásy a naděje.


Svěřujeme se Tobě, Uzdravení nemocných,

jež jsi u kříže byla připojena k bolesti Ježíšově

a zachovala svoji víru pevnou.

 

Ty, Záchrano římského lidu,

víš čeho nám zapotřebí,

a jsme si jisti, že se postaráš,

aby se, jako v Káni Galilejské,

mohla navrátit radost a veselí

po této chvíli zkoušky.

 

Pomoc nám, Matko Božské lásky,

abychom se připodobnili vůli Otce

a dělali to, co nám řekne Ježíš,

který vzal na sebe naše utrpení

a obtížil se našimi bolestmi,

aby nás – skrze kříž – přivedl

k radosti vzkříšení. Amen.

 

Pod ochranu Tvou se utíkáme,

svatá Boží Rodičko.

Neodmítej naše prosby v našich potřebách,

ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky,

Panno slavná a požehnaná.

 

Druhá modlitba

»Pod ochranu Tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko«.

V nynější dramatické situaci, obtížené utrpeními a úzkostmi, jež dopadly na celý svět, utíkáme se k Tobě, Matko Boží a Matko naše, a hledáme útočiště pod Tvou ochranou.

Panno Maria, obrať k nám své milosrdné oči v této koronavirové pandemii, potěš malomyslné a ty, kdo oplakávají svoje drahé zesnulé, pohřbené někdy způsobem, který zanechává rány v duši. Buď oporou těm, kdo mají úzkost o nemocné, jimž nemohou být kvůli nákaze nablízku. Vlej důvěru tomu, kdo se trápí nejistou budoucností a důsledky na poli ekonomiky a práce.

Matko Boží a Matko naše, pros za nás Boha, milosrdného Otce, aby tato tvrdá zkouška skončila a vrátil se obzor naděje a pokoje. Jako v Káni se přimluv u svého božského Syna, aby potěšil rodiny nemocných a obětí a otevřel jejich srdce důvěře.

Ochraňuj lékaře, ošetřovatele, zdravotnický personál, dobrovolníky, kteří jsou v tomto kritickém  období v první linii a dávají svůj život v nebezpečí, aby zachraňovali životy druhých. Provázej jejich hrdinskou námahu a daruj jim sílu, dobrotu a zdraví.

Buď po boku těm, kdo dnem i nocí asistují nemocným a kněžím, kteří se snaží s pastoračním vypětím a evangelním nasazením pomáhat a podporovat všechny.

Svatá Panno, osvěť mysli mužů i žen vědy, aby našli správná řešení přemáhající tento virus.

Pomáhej představitelům národů, ať jednají moudře, pečlivě a velkodušně, pomáhají těm, kterým se nedostává nezbytných prostředků k životu, a prozíravě a v duchu solidarity plánují sociální a ekonomická řešení.

Nejsvětější Maria, pohni svědomími, aby obrovské částky, vynakládané na zbrojení a zdokonalování zbraní, byly namísto toho určeny na podporu bádání s cílem předcházet podobným katastrofám v budoucnosti.

Milovaná Matko, dej, aby se ve světě rozrůstal smysl pro přináležitost k velké rodině a vědomí, že jsme všichni spojeni, abychom v bratrském a solidárním duchu přicházeli na pomoc tolikeré nouzi a bídě. Upevňuj ve víře, vytrvalost ve službě a stálost v modlitbě.

Maria, Těšitelko zarmoucených, obejmi všechny svoje sužované děti a dosáhni toho, aby nás Bůh svojí mocnou rukou vysvobodil z této hrozné epidemie a mohl tak být obnoven klidný život ve svém normálním běhu.

Svěřujeme se Tobě, která záříš na naší cestě jako znamení spásy a naděje, ó milostivá, ó přívětivá, ó přesladká Panno Maria. Amen.


Sekvence

Velikonoční oběti,
vzdejme své chvály, křesťané.

Beránek spasil ovce:
Kristus Pán nevinný
s hříšníky smířil Otce.

Střetly se v divném souboji
život a smrt. Je po boji.

Ten, který zemřel, z mrtvých vstal,
aby nám věčně kraloval.

Pojď a pověz nám Maria,
co jsi po cestě viděla.

Hrob, z něhož Kristus slavně vstal,
aby se v Otci radoval.

Anděly jako svědky stát,
na zemi roušku, bílý šat.

Už jde Kristus, má naděje,
před vámi do Galileje.

Víme, že Kristus z hrobu vstal,
vpravdě byl vzkříšen světa král.

Vítězný, korunovaný,
smiluj se, Kriste, nad námi.

Zpěv před evangeliem – 1 Kor 5,7b-8a

Aleluja. Kristus, náš velikonoční beránek, je obětován, proto slavme svátky s Pánem. Aleluja.


Je Velký pátek – tři hodiny odpoledne,

nastalo ticho a všechno tak zkroušené je.

Na kříži za nás Spasitel umírá

a nikdo z nás nemá odvahu se mu do očí podívat.

Kde jsme byli, když byl tupen a bičován?

Co jsme dělali, když pod tíhou našich vin do prachu cesty poklekal?

Ani tu roušku na obličej mu nikdo z nás nepodal..

Jen Veronika měla dost odvahy,

setřít z jeho tváře pot krvavý..

Nešli jsme mu pomoci nésti těžký kříž

a naše hříchy jen znásobily jeho bolestnou tíž.

 

Dnes už od nás nikdo zázraky nečeká..

ale to vědomí, že nás někdo až k smrti miloval..

to nám dává víru a naději, že Bůh i našemu životu smysl dá,

když se nebudeme bát z lásky k bližnímu část sebe obětovat..

                                                                                             9.4.2020


         Ó Matko lidu a národů, ty, která znáš všechno lidské utrpení a všechny lidské naděje, ty, která s mateřskou láskou vnímáš všechny boje mezi dobrem a zlem, světlem a tmou, které otřásají současným světem, přijmi naše volání, kterým se silou Ducha Svatého obracíme přímo k tvému srdci: obejmi láskou Matky a Služebnice Páně tento náš lidský svět, který ti svěřujeme a zasvěcujeme, plni starostí o pozemský a věčný úděl lidí a národů. Zvlášť pak ti svěřujeme a zasvěcujeme ten lid a ty národy, které tento projev důvěry a zasvěcení nejvíce potřebují. Pod tvou ochranu se utíkáme, svatá Matko Boží! Neodmítej naše prosby, když jsme v těžkých zkouškách! Hle, stojíme před tebou, Matko Kristova, před tvým Neposkvrněným Srdcem, a společně s církví se toužíme připojit k zasvěcení, které z lásky k nám učinil Tvůj Syn svému Otci: ,A pro ně se zasvěcuji’ – řekl – ,aby i oni byli posvěceni v pravdě’ (Jn 17,19). Chceme se připojit k našemu Vykupiteli v tomto zasvěcení pro svět a pro lidi, které má v jeho Božském srdci moc získat odpuštění a dosáhnout smíření.

Moc tohoto zasvěcení přetrvává po všechen čas, zahrnuje všechny lidi a národy, překonává každé zlo, které je duch temnot schopen podnítit v lidském srdci a v dějinách a které skutečně v našem čase roznítil. Jak hluboce pociťujeme potřebu zasvěcení celého lidstva a celého světa, našeho současného světa: zasvěcení, které uskutečňujeme ve spojení se samotným Kristem! Vždyť na Kristově díle spásy má mít prostřednictvím církve účast celý svět. Buď velebena nad všechny tvory ty, Služebnice Páně, která jsi v naprosté poslušnosti následovala Boží volání! Buď pozdravena ty, která jsi nejúžeji spojena s vykupitelským zasvěcením svého Syna! Matko církve! Dej světlo Božímu lidu na cestách víry, naděje a lásky! Dej světlo zvlášť těm národům, jejichž zasvěcení a odevzdání od nás očekáváš. Pomoz nám, ať v pravdě žijeme Kristovo zasvěcení pro celou lidskou rodinu současného světa. Matko, svěřujeme Ti svět, všechny lidi a národy i samotné zasvěcení světa, vkládajíce ho do tvého mateřského srdce.

Ó, Neposkvrněné Srdce! Pomoz nám vítězit nad hrozbou zla, které se tak snadno zakoření v srdcích dnešních lidí a které již svými nezměrnými účinky doléhá na současný život a zdánlivě uzavírá cesty k budoucnosti.

Od hladu a války, vysvoboď nás!  Od korovirové nákazy, vysvoboď nás. /aktuálně přidáno/

Od atomové války, od nevypočitatelného sebezničení, od jakéhokoliv druhu války, vysvoboď nás!

Od hříchů proti lidskému životu od jeho počátku, vysvoboď nás!

Od nenávisti a od pohrdání důstojností Božích dětí, vysvoboď nás!

Od každého druhu nespravedlnosti ve společenském, národním a mezinárodním životě, vysvoboď nás!

Od lehkovážného přestupování Božích přikázání, vysvoboď nás!

Od pokusů zatemnit v lidských srdcích pravdu o Bohu, vysvoboď nás!

Od ztráty povědomí o dobru a zlu, vysvoboď nás!

Od hříchů proti Duchu Svatému, vysvoboď nás! Vysvoboď nás!

Přijmi, ó Matko Kristova, toto volání plné utrpení všech lidí! Plné utrpení národů!

Pomoz nám mocí Ducha Svatého překonat každý hřích, hřích člověka a ,hřích světa’, hřích v jakémkoliv jeho projevu.

Ať se v historii světa znovu projeví nekonečná spásná moc Vykoupení, moc milosrdné Lásky! Nechť ona zastaví zlo, změní smýšlení lidí!

Ať se v tvém Neposkvrněném Srdci ukáže všem světlo naděje!

                                                                         Zasvěcení vykonal sv. Jan Pavel II. v roce 1984.

 

-         Co je to ten koronavir?

-         Je to zkouška pevnosti našich vír.

-         Co je to COVID 19?

-         Je to způsob, jak donutit lidi zastavit se, aby si udělali čas.

-         Co je to karanténa?

-         Je to ukázka toho, že i bez restaurací, kin a obchodních center se žít dá.

-         K čemu jsou ty zákazy?

-         Aby člověk pochopil, že je někdy dobré se v něčem omezit.

-         Proč se musí nosit roušky?

-         Aby si lidé dávali pozor na to, co ze svých úst vypouští.

(ať už to jsou bacily či slova, která druhé u srdce zabolí.)

-         A až to vše jednou skončí, co bude dál?

-         Každý by se měl nad sebou zamyslet, jak se chovat, aby druhé něčím neohrožoval.

Smutné na tom je, že se musí vždycky prvně něco stát,

aby člověk začal nad sebou a svým chováním alespoň trochu přemýšlet a uvažovat.

24.3.2020

Všichni společně se modleme za nemocné, za trpící lidi. Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko. Neodmítej naše prosby v našich potřebách, ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky, Panno slavná a požehnaná! Děkuji všem křesťanům, všem mužům a ženám dobré vůle, kteří se v této chvíli, všichni společně, modlí, ať už patří k jakékoli náboženské tradici.

Zakončil Svatý otec zvláštní výzvu apoštolátu modlitby.   Vatikán 23.3.2020


K tobě svatý Josefe, přicházíme ve své tísni. A když jsme vzývali o pomoc tvou přesvatou snoubenku Pannu Marii, tak i od tebe s důvěrou žádáme ochranu.
Pro lásku, která tě pojila s nejsvětější Pannou a Bohorodičkou Marií a pro otcovskou lásku, s kterou jsi objímal Dítě Ježíše, pokorně prosíme: shlédni na dědictví, které Ježíš Kristus svou krví vykoupil a přispěj nám v našich potřebách svou mocnou přímluvou.
Pečlivý strážce svaté rodiny, opatruj vyvolený lid Ježíše Krista. Odvrať od nás, laskavý otče, všechnu nákazu bludů a zkaženosti. Náš mocný ochránce, pomáhej nám z nebe v tomto boji s mocnostmi temna a jako jsi kdysi vysvobodil Ježíše z nebezpečí života, tak nyní braň Boží církev proti úkladům nepřátel a každému protivenství.
Nás pak všechny ustavičně ochraňuj, abychom podle tvého příkladu svatě žili, zbožně zemřeli a dosáhli věčné blaženosti v nebi. Amen.
(Lev XIII.)

                     

11. březnem to začalo, jaro nás bohužel zklamalo.

Světem vir těžce otřásl, nejeden lidský život vyhasl.


Přišla vládní opatření, my nejdřív celí rozjaření.

Nouzová situace vypukla, budoucnost před námi ucukla.


Zavřené školy a obchody i první zákazy svobody.

Přísná karanténa a roušky, poslední vzduchu doušky.


Deváťáci mají nervy, v přípravě vidí rezervy.

Maturita není jistá, kdo ví, co se na nás chystá!


Zatím celé Česko roušky šije, dezinfekci malém pije!

Prarodiče chránit chceme, tak se bez nich obejdeme.


Babička nám uvaří, až se virus vypaří.

S dědečkem si zahrajeme, až nad virem vyhrajeme.


Já se ale nevzdávám, radost stále rozdávám.

Pomáhejte! Pomáhejme! A sílu si dodávejme.


S rodinami šťastni buďme, odvahu v lidech tak vzbuďme.

Svět zastavil se na chvilku, tak vymysli si svou idylku.


Uposlechni svůj vnitřní hlas, využij dobře volný čas.

Klidně ani nepracuj, prostě jen tak relaxuj!


Kolem sebe se dívej, s druhými se spolu směj.

Užívej si pohody a věř na šťastné náhody.


Nic ti teď neuteče, čas se pomalu vleče.

Trpělivost růže přináší, to disciplínu i obnáší.


Na konci je naděje, i když srdce se ti chvěje.

Opakuj si heslo dne: Společně to zvládneme!

/maturantka 2020/


Velikonoce 2020 - maturita z víry, naděje a lásky duben 2020

V první třetině března jsme od našeho otce biskupa Vojtěcha dostali následující sdělení:

Od dnešního dne (čtvrtek 12. března 2020) od 14.00 hodin se až do odvolání ruší všechny (tedy nejen nedělní) bohoslužby, společné pobožnosti, duchovní obnovy, modlitební setkání a jiná shromáždění v kostelích, kaplích a jiných prostorách Římskokatolické církve na území brněnské diecéze. Kněží budou slavit mše svaté bez účasti lidu na úmysly, na které by byly slouženy veřejně.

Nadále platí, že po dobu trvání mimořádných opatření uděluji dispens od osobní účasti na nedělní bohoslužbě. V tomto případě je možné Ježíše Krista přijímat duchovně, tedy vyjádřením touhy po jeho přijetí a spojením se s ním v duchovní jednotě. Kostely podle místních možností mohou zůstat otevřené pro osobní modlitbu...

Prosím každého z vás, abychom se spojili každý večer ve 20.00 hodin modlitbou růžence. Ať je tato modlitba nesena úmyslem na zastavení pandemie koronaviru a k ochraně našich rodin. A ještě vás vybízím k vědomému a citelnému celodennímu postu, případně k almužně na dobrý účel, a to v úterý 17. 3. Budu jej takto prožívat spolu s vámi.

Připomínám také možnost sledování přenosů bohoslužeb v médiích (například Radio Proglas a Televize Noe je vysílají každý den).

Milí sestry a bratři, nepropadejme panice a malomyslnosti, i v této době je milující Bůh s námi. Žehná   Váš biskup  Vojtěch

Asi nikdo z nás si do této chvíle nedovedl představit, že by se vlády nad celým světem zmocnil jakýsi koronavirus. Již samotné slovo je při napsání počítačem označeno jako neznámé. Právě v tom je jeho záludnost; nákaza se do poslední chvíle jeví jako obyčejná chřipka. Její destrukční působení se projeví, až se v člověku nadobro ubytuje.

Podobně jako onen zhoubný virus se chová ve světě hřích. Je to maskované zlo, které se dokonce tváří jako Bohem zapovězené dobro. Tak tomu uvěřili již na počátku dějin lidstva Adam společně s Evou. Co pak následovalo? Podlehnutí tomu klamu způsobilo, že se ráj proměnil v samotku odloučenosti od Boha, od bližního a upadnutím do pekla sebestřednosti. Vzepření se Bohu nastolilo hřích a ten zplodil smutek, utrpení a smrt.

Bůh však nenechal člověka napospas moci zla a ve svém synu Ježíši Kristu inicioval dílo vykoupení a spásy. Toto Paschální tajemství všichni slavíme křesťanskými svátky Velikonoc, i když se ve všech dovrší až v čase plnosti. To však neznamená, že jsme odsouzeni k pasivitě a bezmoci. Můžeme se modlit jako Ježíš v Getsemanské zahradě v noci před Velkým pátkem. Nejprve prosí o vysvobození z moci zla a následně souhlasí s tím, co se má stát: „Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš. „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout a musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.“ Mt 26, 39b a 42b

Díky Božímu milosrdenství se obava toho nejhoršího: „To si vypiješ!“ jak si děti někdy vyhrožují, nemusí vyplnit v plné míře. A když se přece jen stane to, co nechceme, můžeme přesto doufat v útěšnou pomoc našeho Pána Ježíše Krista a přímluvu našich nebeských ochránců.

Bratři a sestry. Bůh dovolil, abychom se ocitli ve velkém zápasu o záchranu zdraví a životů. Neutíkejme proto z nynější tísně do různých aktivit či programů zapomnění. Je důležité setrvat u nohou Ježíšových a využít nastalý čas k posílení našeho vztahu s Bohem Otcem, Synem a Duchem Svatým. Obnovme své rodinné vazby a jistotu domova. Neřeďme silné víno vodou, která nám radosti ani pokoje nepřidá. Odpočiňme si od všeho šturmování, neklidu a konzumace všeho možného. Učme se žít vírou, nadějí a láskou. V Božích rukou jsme v bezpečí jako apoštolové s Ježíšem na rozbouřeném moři. Tak nám to připomněl papež František 27.3.2020 při Urbi et Orbi. Svatá Terezie ujišťuje každého z nás:“ Neboj se! Dokud tvá lyra nepřestane zpívat pro Ježíše, nikdy se nezlomí. Ovšem, je křehká, křehčí než křišťál. Kdybys ji dala nezkušenému hudebníkovi, brzy by se rozbila, ale lyru tvého srdce rozechvívá sám Ježíš.“

Neboj se proto opakovat: Ježíši, důvěřuji ti! o. Josef www.farnostjemnice.cz

                                           

Milí přátelé,

jsem v kontaktu s přáteli ve Španělsku. Je to tam teď hodně zlé. V nemocnicích chaos a nedostatek všeho. Zdravotníci se hroutí, musí rozhodovat, koho zachránit a koho prostě něchat umřít. Mnozí nemocní umírají zcela sami, nikdo z rodiny je nesmí navštívit, nemohou se rozloučit a pak jsou hned pohřbeni, sotva kdo má u toho na hřbitově kněze...

Přišlo pozvání, abychom udělali něco smysluplného. Zkusme v duchovním smyslu přijít k lůžku někoho umírajícího, vzít ho za ruku a pomodlit se Korunku k Božímu milosrdenství. Nevíme, kde se tento člověk nachází, zda ve Španělsku, v Itálii či jinde na světě. Přesto může tento nemocný přijmout útěchu a posilu. (Zaslíbení v tomto smyslu jsou v Deníku sv. Faustyny Kowalské, např. odst. 1684 a 1541).

Takto teď umírají stovky lidí, ale i nás se mohou modlit stovky.

Díky, Jana

Ve společenství modlitby s vámi všemi spojené

Chudé školské setry Naší Paní 21/3 2020


OBLOHA

Obloha Panna Marie

zjevila se mi při klekání

v blankytném klíně nesla lilie

 a srp a hvězdné vyšívání.

Opilý městem spal jsem měsíce.

Teď procitám se náhle pod šeříkem

Marie Panno jasná denice, smiluj se nad hříšníkem.

                                                       Vítězslav Nezval

 

19.3. 2020  Sv. Josef

"Stále ho miluji, svatého v pracovní zástěře,

vkládám do něho všechnu svou důvěru a nikdy nejsem zklamán.

I nyní, když mě jako nejvyšší hlavu Církev tíží těžké starosti,

obracím se na něho, tichého svatého od "hoblponku",

který je současně ochráncem Církve,

jako se postavil na ochranu Marie a božského Dítěte."       sv. Jan XXIII.


Pane, dej mi sílu do dalších dnů,

daruj mi naději, odvahu a pokoru.

Ať srdce mé úzkost neochromí,

ať je má víra pevná a nic ji neoblomí.

Chraň nás svou bezpečnou dlaní,

stejně tak, jako otec své děti chrání.

Svou láskou nám dodej kuráže,

že spolu vše zvládnout dokážem.

A jestli jednou zase bude líp a život půjde dál,

nenech nás zapomenout na to, že jsi v těžkých chvílích při nás věrně stál..

                                                          Jemnice    17.3.2020


Madrid, 13. marca 2020

Drahí bratia,


je to pre mňa veľká milosť, že sa na vás môžem obrátiť s týmito riadkami.

Už viete o tom, že kvôli situácii spôsobenej Korona vírusom, sa nebudeme môcť stretnúť pre Ohlásenie Paschy. Preto to tento rok spravím prostredníctvom listu, tak ako som to robil aj v prvých rokoch Cesty. Ako vidíte, uskutočnuje sa to, čo som vám povedal pri ohlásení Božieho narodenia: že rok 2020 by mal byť rokom Božej prozreteľnosti.

Udalosti v ktorých sme sa ocitli nás volajú obrátiť sa k Pánovi so silou a mocou. Milovať Krista je jediná pravda, všetko ostatné je márnosť – hovoria Cirkení Otcovia. Milovať Krista je vyjadrením lásky k bratom. Preto je kresťanské spoločenstvo znakom večnej spásy.

Odvahu! Sme s vami všetkými zjednotení, nasledujúc Kristove slová: “ Milujte sa tak, ako som ja miloval vás”.

S nádejou, že sa modlíte za mňa, za Padre Maria a Ascensión, vám prajeme hlbokú prípravu na Paschu.


Kiko Argüello

Maria Ascensión Romero

Padre Mario Pezzi


POKÁNÍ ZA NÁROD
Pro tuto mimořádnou situaci, v tomto Českém národě, kdy my věřící jsme naprosto bezmocní v současné situaci, napsal arcibiskup olomoucký, metropolita moravský a místopředseda ČBK Jan Graubner speciální modlitbu:

Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni. Přiznáváme nejen svou omezenost, ale i bezmocnost. Vracíme se k tobě a vyznáváme, že ty jsi Všemohoucí. Ty jediný jsi Pán. Jen tobě patří všechna moc a sláva. Pokorně a se zahanbením v srdci přiznáváme, že jsme byli příliš zahledění do svých práv a nároků, hledali příjemnost a pohodlí, zábavu či adrenalin, nedbali jsme na druhé, ani na tebe a tvůj řád. K přírodě jsme byli bezohlední a chtěli stále víc. Cestováním za krásami jsme znečistili vzduch i moře. Svou bezohledností jsme nakupili hory odpadků. Svou chamtivostí jsme zamořili pole pesticidy, vody antibiotiky, hormony a antikoncepcí, chovali se jako páni světa a vládci stvoření, upravovali si zákony i pravidla myšlení.
Přestals pro nás být jistotou, když je vše relativní, a absolutní je už jen naše nabubřelé já. Z toho pak pramení mnohé naše konflikty.

Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení, která na nás přichází. Hlasatelé radostně oznamovali, že zase bude sluníčko. Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši, ničí kůrovec, že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem. Jiní prchají před válkou, která se vede proto, aby měl někdo větší zisk, vliv a moc, aby byl odbyt zbraní a jinde měli lidé práci. Peníze a zisk se nám staly nejvyšším bohem, jemuž jsme obětovali spravedlnost a právo i bídu chudáků v rozvojových zemích. Štěstí jednotlivců jsme stavěli výš než zodpovědnost, chvilkové pocity nad věrnost manželským slibům, práva dospělých nad práva dětí na lásku obou rodičů, na jistotu domova a zdravé morální životní prostředí, protože jsme se nedokázali zříct špatného příkladu.
Sobectví nám zabránilo žít pro další generaci, milionům počatých dětí jsme nedovolili se narodit a tak vymíráme a nemá na nás kdo pracovat. Uprchlíky nepřijímáme, protože se jich bojíme. Jako bezohlední kolonizátoři přijímáme z jiných zemí jen šikovné ruce a chytré hlavy, zatímco jejich země bez nich upadají a nedokáží se samy pozvednout. Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání.

Očisti nás Všemohoucí Bože, odpusť nám naše viny, když s lítostí uznáváme svou vinu. Odpusť, že nekážeme pravdu evangelia. Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě, který jsi Cesta, Pravda, Život. Jistota a Moudrost. Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství.
Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci. Obrať nás a my se k tobě vrátíme. Vezmi nám srdce kamenná a dej srdce z masa. Vrať nám radost ze své ochrany a bezbožné budeme učit tvým cestám, svědčit o tvé lásce a hlásat tvou dobrotu. Dej nám svého Ducha, aby v nás miloval On, když ze sebe nezištně milovat nedokážeme. Dej nám odvahu umírat sobě a žít pro tebe, nechat se vést moudrostí tvého slova, aby v nás vítězil tvůj život a rostlo tvé království, království spravedlnosti, lásky a pokoje. Uzdrav tento národ. Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme, že nás, Bože, nezklameš. Amen.

(Jan Graubner)


                                                                                       
Comments