Svátost smíření

Svátost smíření - sv. zpověď

- zpovídá se vždy čtvrt hodiny před začátkem ohlášené bohoslužby

- každou první sobotu jsou k dispozici tři zpovědníci od 9,00 do 9,45

- před Dušičkami, Vánocemi a Velikonocemi zpovídá osm kněží

- privátní sv.zpověď či rozhovor si můžete domluvit tel. 604 723 830


"Svůj pokoj vám odkazuji, svůj pokoj vám dávám."
"Ať se vaše srdce nechvěje; věříte v Boha, věřte i ve mě."

Odpouštěj. Jinak budeš s tím - na koho se hněváš - usínat i vstávat, snídat i obědvat....

Smířeni s Bohem i lidmi a vyznání vlastní hříšnosti je dar Božího milosrdenství.
Obnovuje pokoj v  srdci člověka a vrací jej  do radosti.
Zpovídá se ve farním kostele před každou bohoslužbou, 
v sobotu před  prvním pátkem od 9,00 do 10,00  
před vánocemi a velikonocemi
a kdykoliv po  tel.domluvě. viz Kontakt
 
Uklízet je nutné
...je třeba se zpovídat pravidelně. Vím, že často děláme stále stejné hříchy, ale svůj byt nebo pokoj přece také uklízíme alespoň jednou za týden, ačkoli prach a nečistoty jsou stále stejné. Totéž platí také pro duši, pro mne samotného. Jestliže se nezpovídám, zanedbávám svou duši a nakonec jsem vlastně sám se sebou spokojen. Očištění  duše, které nám Ježíš daroval ve svátosti smíření, nám pomáhá pěstovat si bdělé a citlivé svědomí a i  v duchovním ohledu dozrávat jako lidská osobnost. Benedikt XVI. 15.X.2006


19.2.2014

Papež František: Zahanbení je hojivé

Vatikán. Dnešní generální audience Svatého otce se na Svatopetrském náměstí účastnilo přibližně 25 tisíc lidí. Papež František se v katechezi zaměřil na svátost smíření a mimo jiné řekl:

Někdo by mohl říci: Já se zpovídám pouze Bohu. Ano, můžeš říci Bohu „odpusť mi“ a přiznat svoje hříchy, ale naše hříchy jsou také proti bratřím, proti církvi. Proto je nezbytné žádat o odpuštění církev, bratry v osobě kněze. „Ale, otče, když já se stydím…“ Také zahanbení je dobré, je zdravé se stydět, protože zahanbení je hojivé. Když se někdo nestydí, říká se v mé vlasti, že je nestyda, (sin verguenza). Zahanbení však prospívá, protože nás činí pokornějšími. Kněz přijímá toto vyznání s láskou a jemnocitem a odpouští ve jménu Božím. I z lidského hlediska je dobré promluvit s bratrem, ulevit si a říci knězi ony věci, které nás tíží na srdci. Každý může pocítit úlevu před Bohem, s církví a s bratrem. Nemějte strach ze zpovědi! Kdo stojí ve frontě ke zpovědi, cítí všechny tyto věci, včetně zahanbení, ale potom, když zpověď skončí, vychází jako osvobozený, ušlechtilý, krásný, omilostněný, nevinný a šťastný. Taková je krása zpovědi! Zeptám se vás, ale neodpovídejte nahlas, jen ve svém srdci: kdy jsi se naposled zpovídal, kdy jsi se zpovídala? Každý ať se zamyslí… Jsou to dva dny, dva týdny, dva roky, dvacet let, čtyřicet let? Každý ať si to spočítá a řekne si, kdy se naposled zpovídal. A uběhlo-li hodně času, neztrácej už ani den a jdi. Kněz bude hodný, ale je tam i Ježíš a ten je hodnější než kněží. Ježíš tě přijme s nesmírnou láskou. Osměl se a jdi ke zpovědi!



Comments