Nová evangelizace

Co po nás Pán chce?

 Přeje si, abychom v duchu moudrosti rozuměli znamením času.

  Den modliteb za úctu k počatému živou a nenarozené děti

"Musíme se  nejen snažit překonávat relativismus v naší výchovné práci, ale jsme také povolání postavit se jeho destruktivní nadvládě ve společnosti a kultuře. Proto je kromě slova církve velmi důležité také svědectví křesťanských rodin na veřjnosti. Musí se zejména znovu a důrazně zasazovat o nedoknutelnost lidského života  od početí až k jeho přirozenému konci,  o jedinečnou a nenahraditeknou hodnotu rodiny založené na manželském svazku a o o nutnosti zákonných  a administrativních opatřeních k podpoře rodiny a jejího poslání plodit a vychovávat děti, v poslání, které je bytostně důležité pro naši společnou budoucnosti.

                                                                                     dopis 6.6.2005, papež Benedikt

Dušičky.

Základní křesťanské přesvědčení, že láska dosahuje až na onen svět, že můžeme zůstat ve vztahu vzájemného dávání a přijímání i přes hranici smrti, jde napříč staletími a zůstává zdrojem utěchy i dnes.                                                        Spe salvi. 48

Boží přebývání

Bůh od nás není daleko, někde ve vzdáleném vesmíru. Postavil si svůj stan u nás: v Ježíši  se stal jením z nás, se stejným tělem a krví jako máme my. To je jeho stan. Při Nanebevstoupení neodešel někam do dálek. Jeho stan, on sám se svým tělem, zůstává s námi jako jeden  z nás. Můžeme mu tykat, můžeme s ním mluvit. ON NÁS SLYŠÍ, A JSME-LI VNÍMAVÍ, MŮŽEME I ZASLECHNOUT, ŽE NÁM ODPOVÍDÁ.

                                                                                                        HOMILIE 10 9. 2006

Boží milosrdenství je obrovské

Hledíme na nebe, na spoustu hvězd, ale když ráno vyjde slunce, hvězdy už nejsou pro množství světla vidět. A takové je Boží milosrdenství. Veliké světlo lásky a něhy. Bůh odpouští nikoliv dekretem, ale něhou, pohlazením ran hříchu. Protože se zasazuje za odpuštění, zasazuje se za naši spásu. Ježíš dělá zpovědníka takto: Neponižuje, neříká cizoložnici: "Co jsi udělala?" Pověz! A kdys to udělala?  A s kým? " Nikoliv: "Jdi a nehřeš už více." Milosrdenství Boží je obrovské, obrovské!

                                                                                      365 dní s papežem Františkem 6/2

Patnáctá kapitola u Lukáše

      "Její radostné poselství pravdy a spásy zní: Bůh je milosrdná láska. Evangelista Lukáš shromáždil v této kapitole tři podobenství o Božím milosrdenství: dvě kratší, která najdeme i u Marka a Matouše, jsou podobenství o ztracené ovci a ztracené minci; třetí - delší - u Lk je podobbenství o marnotratném synu. V tomto úryvku evangelia jako bychom slyšeli Ježíšův hlas, který nám zjevuje tvář svého a našeho otce. Vždyť přišel na tento svět zejména proto, aby k nám mluvil o Otci, aby nás - marnotratné syny - s ním seznámil a probudil v našich srdcích radost, že mu patříme, naději, že nalezneme odpuštění  a obdržíme od něho znovu svou důstojnost, a také touhu navždy přebývat v jeho domě, který je rovněž naším domem."

                                                                                                    Anděl Páně, 16.9. 2007

Privilégium žen -matek - vychovatelek k víře.

    "Ženy jsou také v evangeliu prvnímo zvěstovatelkami Božího slova, jsou skutečně evangelistkami."                                                                                 Homilie, 5.2. 2006

Naděje a naděje

    "Ke své životní cestě potřebujeme menší a větší naděje, které nás den co den udržují při životě. Tyto naděje ale nestačí, pokud schází velká naděje - která musí přesahovat všechny ostatní. A takovou nadějí může být jenom Bůh, který zahrnuje celek a který nám může nabídnout a darovat to, čeho my sami nejsme schopni dosáhnout." Spe salvi 31

Věřím v těla vzkříšení a život budoucího věku.

Když dohasíná život, ať v pozdním věku či na počátku své pozemské existence, nebo z neznámých důvodů v nejlepších letech, nesmíme v tom vidět jen zpečeťující biologický jev nebo uzavřený životní osud, ale znovuzrození a obnovené bytí, které je darováno Zmrtvýchvstalým tomu, kdo se úmyslně nevzpíral jeho lásce. Smrtí končí pozemská zkušenost, ale smrtí zároveň pro každého z nás za hranicemi času začíná plný, nepomíjející život.                                                               Bendíokt XVI., promluva 25.2.2008

Rodina - první škola

Ve středu evangelizačního úsilí církve stojí rodiny, protože ony jsou prvním místem utvrzování a sycení naší víry. Milí rodiče, vy jste svým dětem prvními svědky pravd a hodnot víry: modlete se spolu se svými  dětmi a modlete se za ně; učte je svým příkladem věrnosti a radosti! Ve skutečnosti je každý učedník, podněcován slovem Božím a posilován svátostmi, povolán k misii. Jedná se o úkol, který by nikdo neměl opomíjet, protože není nic krásnějšího než znát Krista a přispívat k tomu, aby ho poznali také druzí.

                                                               Regina Caeli, 13. května 2007, papež Benedikt XVI.

Bůh je láska

    Láska roste skrze lásku. Láska je "božská", protože pochází od Boha a sjednocuje nás s Bohem, a prostřednictvím tohoto sjednocovacího procesu nás proměňuje v "my", které překonává naše rozdělení a utváří z nás jedno, a to až do doby, kdy na konci Bůh bude "všechno ve všem." / 1 Kor 15, 28/     papež Benedikt XVI.   Deus caritas est 18

                               Bez "pěšáků" se na ulici evangelizovat nedá. jb

                                 Takými dělníky na vinici byli i naši věrozvěstové C+M.

Postní doba - pozvání k pravdě

Kolik jen Božích dětí je hypnotizováno chvilkovým potěšením, které si pletou se skutečným štěstím! Kolik jen mužů a žen je uchváceno snem o bohatství, který z nich činí jen otroky zisku a malicherností! Kolik jen jich žije v přesvědčení, že si vystačí sami, a nakonec se stávají oběťmi vlastní samoty!

Falešní proroci mohou být také „šarlatány“, nabízejícími z utrpení snadná a okamžitá východiska, která se ale brzy ukážou být naprosto bezcenná. Kolika jen mladým lidem se nabízí falešný všelék v podobě drog, vztahů na jedno použití a snadného, ale nepoctivého zisku! A kolik dalších jich je lapených do osidel výhradně virtuální existence, v níž se vztahy jeví jako snadnější a rychlejší, ale nakonec se projeví jako bezcenné! Tito podvodníci nabízejí věci bez skutečné hodnoty, a přitom lidi zbavují všeho nejcennějšího: důstojnosti, svobody a schopnosti milovat. Je to pokušení marnivosti, kvůli kterému se naparujeme jako pávi, ale nakonec se dočkáme jenom výsměchu, kterého se nelze zbavit. A není divu: ve snaze zmást lidské srdce ďábel, tento „lhář a otec lži“ (Jan 8,44), odjakživa předkládá zlo jako dobro, faleš jako pravdu. Každý z nás je proto vybízen, aby se zahleděl do srdce a zkoumal, zda se nestává obětí těchto falešných proroků a jejich lží. Musíme se naučit neulpívat na tom, co se nabízí jako první dojem, ale dívat se pod povrch a zkoumat, co v našem srdci zanechává dobré a trvalé stopy, protože to pochází od Boha a slouží nám to ke skutečnému dobru.

Poselství papeže Františka k postní době 2018

Farnost - škola víry a rodina místo praxe

   Rodina a církev, konkrétně farnosti a ostatní formy církevního společenství, jsou povolány k úzké spolupráci na onom zásadním úkolu, který spočívá ve výchově a s ní neoddělitelně spojeném předávání víry. Velmi dobře víme, že pro hodnověrnou výchovnou práci nestačí jen zprostředkovat správnou teorii nebo učení. Potřebuje něco mnohem vyššího a lidštějšího, totiž onu denně prožívanou blízkost, která je  lásce vlastní a patří především do do společenství rodiny, ale rovněž i do farnosti, církevního hnutí nebo spolku, kde se  lidé setkávají, kde pečují o své bratry a sestry, zejména o děti, mládež, ale také o dospělé, staré, nemocné a rovněž o celé rodiny, protože jsou oddáni Kristu. Velký patron a ochránce vychovatelů, sv. Jan Bosco, připomínal svým duchovnímm synům, že "výchova je věcí srdce a jejím Pánem je sám Bůh"./Epistolario 4,209/

                                                                             papež Benedikt XVI., dopis z 6.6.2005

Nový rok

    V prvních dnech roku jsme zváni, abychom pozorně vnímali význam význam Mariiny přítomnosti v životě církve i v našem osobním životě. Svěřme se jí, aby mohla vést naše kroky v tomto novém období života, darovaném od Pána, a pomohla nám stát se opravdovými přáteli jejího Syna, a tím odhodlanými budovateli jeho království v tomto světě, králoství světla a pravdy.

                                                       Generální audience, 2.ledna. 2008, papež Benedikt XVI.

Papež: Evangelizace náleží Božímu lidu